Jak začít hodinu, když jsou žáci ještě „mimo“

Je pondělí ráno. Nebo první hodina po obědě.

Žáci přijdou do třídy, někdo ještě dokončuje rozhovor z chodby, někdo hledá sešit a někteří sice sedí na svém místě, ale hlavou jsou stále někde úplně jinde.

A vy máte začít hodinu.

V takové chvíli nemusí být nejlepší nápad okamžitě začít výkladem.

Krátká aktivita na první dvě až pět minut může žákům pomoct přepnout z přestávky do režimu učení. Nemusí být složitá a často nevyžaduje téměř žádnou přípravu.

Tady je několik jednoduchých způsobů, které můžete vyzkoušet.

1. Jedna otázka na začátek hodiny

Nemusí být složitá. Položte otázku, která souvisí s dnešním tématem, a dejte žákům chvíli na přemýšlení.

Například:

Dějepis: „Proč podle vás začala průmyslová revoluce právě v Británii?“
Přírodopis: „Co by se stalo, kdyby na Zemi jeden rok nepršelo?“
Angličtina: „What is the first thing you think of when you hear the word travel?“

Nemusíte hned hledat správnou odpověď. Jde především o to, aby žáci začali přemýšlet o tématu.

Proč to funguje

Jedna konkrétní otázka je jednodušší než začít dlouhým výkladem. Žáci dostanou jasný první úkol a postupně se dostanou do tématu.

2. Think – Pair – Share

Nechte žáky nejprve přemýšlet samostatně, potom odpověď krátce probrat ve dvojici a teprve nakonec ji sdílet s celou třídou.

Například:

1. Každý si odpověď sám promyslí.
2. Ve dvojici si porovná své myšlenky.
3. Několik dvojic se podělí o odpověď s celou třídou.

Třicet sekund samostatného přemýšlení často udělá větší rozdíl než okamžité:

„Tak kdo odpoví?“

Proč to funguje

Žák si může odpověď nejprve v klidu připravit a ověřit se spolužákem. Do společné diskuse se pak snáze zapojí i ti, kteří by se sami nepřihlásili.

3. 30 sekund Brain Dump

Napište na tabuli dnešní téma a řekněte:

„Máte 30 sekund. Napište všechno, co vás k tomuto tématu napadne.“

Nemusí vzniknout věty ani správné odpovědi. Jen rychlé myšlenky.

Například:

• Matematika: „Co všechno víte o zlomcích?“
• Zeměpis: „Co vás napadne, když řeknu Afrika?“
• Biologie: „Co už víte o lidském srdci?“

Po půl minutě můžete několik odpovědí společně projít.

Proč to funguje

Aktivuje předchozí znalosti a zapojí všechny žáky ještě před samotným výkladem.

4. Ukažte obrázek a nechte žáky hádat

Někdy nemusíte začít otázkou.

Stačí něco ukázat.

Může to být:

• fotografie,
• mapa,
• graf,
• historický obrázek,
• přírodovědný jev,
• předmět,
• krátký úryvek textu.

A položte jednoduchou otázku:

„Co na tom vidíte?“

Nebo:

„Co myslíte, že se tady děje?“

Nechte žáky chvíli pozorovat a přemýšlet. Teprve potom vysvětlete, co obrázek znamená a jak souvisí s dnešní hodinou.

Proč to funguje

Žáci nezačínají hodinu pouze posloucháním hotového vysvětlení. Nejprve sami pozorují, hledají souvislosti a vytvářejí vlastní hypotézy.

5. Nechte třídu hlasovat

Položte otázku se dvěma, třemi nebo čtyřmi možnostmi.

Například:

„Která z těchto možností podle vás nejlépe vysvětluje tento jev?“

A nechte odpovědět všechny.

Nemusíte přitom hned prozradit správnou odpověď.

Pokud se třída rozdělí například 40 : 35 : 25, můžete výsledky použít jako začátek diskuse:

„Vidím, že máme několik různých názorů. Pojďme zjistit, který z nich dává největší smysl.“

K rychlému hlasování můžete využít hlasování v PinnyBinny. Pokud už mají žáci vytištěné PinnyCards, stačí zvednout kartičku s odpovědí.

Proč to funguje

Žáci nemusí před celou třídou formulovat dlouhou odpověď. Stačí vybrat jednu možnost. Přesto musí o otázce přemýšlet.

6. Vytvořte krátký Word Cloud

Někdy stačí jediné slovo.

Například:

„Napište jedno slovo, které si spojujete s dnešním tématem.“

Odpovědi můžete zobrazit jako slovní mrak.

Najednou vidíte, co se celé třídě vybaví.

U tématu „voda“ například vzniknou úplně jiné odpovědi v hodině přírodopisu, zeměpisu nebo chemie.

Proč to funguje

Do aktivity se mohou zapojit všichni současně. Nemusíte vybírat jednoho žáka, který odpoví za celou třídu.

7. Začněte něčím, co nemá správnou odpověď

Ne každá úvodní aktivita musí ověřovat znalosti.

Můžete položit otázku, na kterou neexistuje jediná správná odpověď.

Například:

„Kdybyste mohli položit jednu otázku člověku, který žil v tomto období, na co byste se zeptali?“

Nebo:

„Co by podle vás bylo nejtěžší na životě v tomto prostředí?“

Taková otázka může být překvapivě účinná.

Žáci nemusí nejprve přemýšlet, jestli znají správnou odpověď. Mohou jednoduše přemýšlet.

Proč to funguje

Začátek hodiny nemusí být testem toho, co žáci vědí. Někdy je důležitější vzbudit zvědavost.

Nemusíte každý den vymýšlet něco nového

Jednou z největších chyb může být snaha připravit na každou hodinu úplně novou aktivitu.

Nemusíte.

Vyberte si třeba tři nebo čtyři jednoduché postupy a střídejte je.

Jeden den otázka.

Další den krátký Brain Dump.

Pak hlasování.

A někdy jen obrázek nebo krátké zopakování minulé hodiny.

Žáci si postupně zvyknou, že po příchodu do třídy na ně čeká krátká aktivita. Nemusíte pokaždé vysvětlovat složitá pravidla.

První minuty nemusí být dokonalé

Cílem není během prvních tří minut vytvořit dokonalou vzdělávací aktivitu.

Cílem je dostat třídu z režimu:

„Právě skončila přestávka.“

do režimu:

„Teď se budeme něčím zabývat.“

Někdy k tomu stačí jedna otázka.

Jindy obrázek, hlasování nebo třicet sekund psaní.

A pokud zjistíte, že některá aktivita funguje právě ve vaší třídě lépe než ostatní, klidně ji používejte znovu.

Zkuste příště jen jednu věc

Nemusíte měnit začátek každé hodiny.

Při příští hodině zkuste místo okamžitého výkladu věnovat první dvě nebo tři minuty jedné jednoduché aktivitě.

Položte otázku.

Nechte žáky chvíli přemýšlet.

A potom teprve začněte hodinu.

Možná zjistíte, že těch několik minut navíc vám ušetří mnohem více času později.